• Hudba,  Právě poslouchám

    Bon Jovi – New Jersey

    New Jersey je jedna z prvních tvrdších desek (a tehdy opravdu desek), které jsem kdy poslouchal. Ovšem od puberty jsem Bon Jovi pořádně neslyšel, až teď po letech, a to tehdejší kouzlo a vzpomínky tam prostě jsou. Svižné, melodické, optimistické a bezstarostné skladby se silnými refrény typu úvodní „Lay Your Hands On Me“ nebo pomalejší „Living In Sin“, „I’ll Be There For You“ sice patří mezi stadionové halekačky případně oplodňováky, jenže ono to prostě funguje.…

  • Hudba,  Právě poslouchám

    Scorpions – Blackout

    Blackout je určitě nejtvrdší deska německých Scorpions a ve své době se mohla s trochou nadsázky postavit třeba vedle Judas Priest. Její úspěch vedl nahrávací společnost k podpisu smlouvy s Def Leppard a přebal zase inspiroval o více než dvacet let Rammstein k obalu druhé desky Sehnsucht. Úvod alba patří vypalovačce „Blackout“ kterou mi trochu kazí závěrečné rozbité sklo, i když to zase ladí s obalem. Následuje hutná „Can’t Live Without You“ a další skladby…

  • Hudba,  Právě poslouchám

    Iron Maiden – Fear of the Dark

    Fear of the Dark je poslední klasické album Iron Maiden před odchodem zpěváka Bruce Dickinsona na sólovou dráhu a jedno z prvních, které jsem od kapely slyšel. Rozjezd alba, totiž první tři skladby (svižný otvírak „Be Quick or Be Dead“, „From Here to Eternity“ a skvěle gradovaná, pomalejší „Afraid to Shoot Strangers“) jsou opravdu parádní. Pak se střídají pro mejdny netypické skladby typu „Fear is the Key“ s více klasickými kusy jako „Childhood’s End“, ale…

  • Hudba,  Právě poslouchám

    Judas Priest – Screaming For Vengeance

    Na začátku 80. let chrlili Judas Priest jednu desku za druhou a pomáhali tak definovat styl zvany Heavy Metal. Řekl bych, že střídali desky dobré s lepšími, mezi ty lepší patří Screaming For Vengeance (1982). Deska je to na jednu stranu vyrovnaná a semknutá, na druhou stranu na ní chybí něco, co vyčnívá a zaujme na první dobrou. Úvodní Electric Eye rozjíždí album zvolna, zato následující Riding On the Wind patří mezi heavy metalové vypalovačky…

  • Hudba,  Právě poslouchám

    Judas Priest – British Steel

    British Steel je jedno z nejslavnějších alb Judas Priest a jde o jednu z desek, které na počátku 80. let definovaly styl zvaný heavy metal. Osobně mi trvalo snad třicet let, než jsem se k Judas Priest proposlouchal a ocenil je, dokonce jsem znal dříve morčecí Trenky dolů než originál Breaking The Law 🙂 Je to dáno i tím, že v době, kdy jsem začal poslouchat hudbu, tak byl heavy metal, zvláště v podobě Judas…

  • Hudba,  Právě poslouchám

    Bon Jovi – Keep The Faith

    Bon Jovi jsou první trošku tvrdší kapela, kterou jsem kdy poslouchal. Jasně, je to glam rock a pop metal, ale ty stadiónové halekačky měly svoje kouzlo. Bohužel deska Keep The Faith (1992) představuje začátek přerodu do dospělejší, rockovější podoby a pro mě tímto Bon Jovi skončili. Od začátku se hrnou nekonfliktní rockové písničky, poslouchají se příjemně, ale to je tak všechno, chybí zejména ty mohutné refrény, byť je na ně občas náběh. Řemeslně ani jinak…

  • Hudba,  Právě poslouchám

    Helloween – Keeper of the Seven Keys, part II.

    Keeper Of The Seven Keys Part II je jedno z prvních opravdu metalových alb, co jsem kdy poslouchal, a poslouchám ho už skoro třicet let. No a protože je tak skvělý, tak to musím mít 2x 🙂 Prostě, když už jsem kupoval nedávno jedničku s bonusama, tak jsem k tomu musel přidat i dvojku, aspoň můžu zkusit porovnat, jestli se nějak liší zvuk… A musím uznat, že bonusové skladby, v čele s „Dont Run for…

  • Hudba,  Právě poslouchám

    Helloween – Keeper of the Seven Keys, part I.

    Legendární jednička Keeperů. Reedice přináší docela zajímavý rozhovor v bookletu ale také čtyři, podle mě zbytečné, bonusy – dva remixy z úplně prvního mini LP, jeden remix z alba a zkrácený, resp. sestříhaně působící videoedit skladby Halloween. Každopádně jsem tohle skvělé CD slyšel mnohokrát, měl jsme ho i na kazetě – polská originálka…

  • Hudba,  Právě poslouchám

    Ghost B.C. – Infestissuman

    Inspirace švédských Ghost se pohybuje (podle jejich vlastních slov) od psychadelie po heavy metal. Tuto směsku doplňují (církevní) chorály, ortodoxní vizuální styl a určité tajemno spočívající ve vystupování v kápích a označení členů skupiny jako Papa Emeritus II and a group of nameless ghouls. Za tento mix sbírají Ghost mnohá ocenění, zejména doma ve Švédsku, nicméně tuzemský Crazy Diamond (jediný web o hudbě, který pravidelně čtu) tohle nadšení nesdílí. Každopádně se tohle CD poslouchá příjemně,…