Hudba,  Právě poslouchám

Helloween – Pink Bubbles Go Ape

Trvalo mi asi třicet let, než jsem tuhle desku docenil. Ona je totiž super, jenom měla vyjít pod jiným jménem než Helloween. Prostě, když si ji pustím po Keeperech, tak jsem lehce zděšen, ale když si ji pustím jen tak, tak musím uznat její kvality. Heloween se odvážně pustili trochu jiným směrem než je speedmetal, což bonusy na Keeperovi 2 tak trochu předjímaly. Tohle lehce experimentální období eskalovalo na Chameleonovi, kterého nedávám, ale třeba za dalších třicet let … Potom se Helloween vrátili pokorně k heavy metalu a od té doby jedou (s trochou nadsázky) jak kolovrátek plus mínus to stejný, i když pořád patří ve svém ranku spíše k nadprůměru..

První sklaba po debilním intru, „Kids Of The Century“, jede ještě v zajetých kolejích speed metalu, však ji jako jedinou z tohoto období hráli na United Tour. Pak se projev trochu mění ve svižný, melodický metal-hard rock, zní a poslouchá se to ale dobře, viz hned následující, svěží „Back to the Streets“ nebo „Goin‘ Home“. Excelentní zpěv, sóla, dialogy nástrojů, prostě je to tam všechno, ale trochu jinak než dříve. Postupně to jde do (stylové) šířky, objevují se zajímavé motivy a postupy, nově i klávesové podbarvení; sice to není úplně Helloween, ale je to deska, která mě nakonec dost baví.

Ke „klasické“ podobě nemají daleko třeba „Someone’s Crying“ nebo „Mankind“, u obou mi přijde, že má M.Kiske víc prostoru než na keeperovi. A nevadí mi ani většinou kritizovaný „Heavy Metal Hamsters“, jen bez závěrečné polobalady „Your Turn“ bych se obešel. Mezi bonusy patří klasický rockec, rozjuchaný „Shit And Lobster“ nebo naopak teskná a nostalgická instrumentálka.

Series Navigation<< Helloween – Keeper of the Seven Keys, part II.

Hodnocení

Průměrné hodnocení 0 / 5. Vote count: 0

Zatím nehodnoceno.

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *