Nezařazené

Pačess – Trapista

Pačessovo druhé sólové album „Trapista“ z roku 2016 nabízí na ploše cca půl hodiny šestici skladeb. Převážně jde o svižné blackmetalové sypačky, je však slyšet i inspirace epikou Bathory a metalem konce 80. let. Z nahrávky je poznat jak Pačessův autorský rukopis tak návaznost na debut i tvorbu domovského Asgardu. 
„Trapista“ je stejně jako jeho předchůdce monotematické album a zabývá se vařením piva v klášteru, kde se mniši s tímto nápojem mazlí a hledají správné ingredience a složení. Názvy skladeb dávají tak trochu vzpomenout na Master’s Hammer, jen si nejsem jistý mírou nadhledu. Hlavní devizou alba je variabilita vokálů, každou postavu zpívá jiný zpěvák (Lord Morbivod, Khaablus, Blackie, Tomáš Chytík, Zdeněk ČernýPačess), což dodává nahrávce na zajímavosti a svěžesti. 

Akusticko-brnkaný úvod první skladby navozuje epickou atmosféru, nicméně se rozjíždí blacková severská vichřice s občasnými melodickými momenty a srozumitelnými vokály – což platí pro celé album. Následující „Proudy deště ostré jak šípy“ je epická, majestátní a rozvláčná až utahaná skladba v duchu thrashových a blackových balad, obsahuje vrstvené vokály ale mně se jako celek moc nelíbí, přijde mi to tak nějak násilné a nepřirozené. Následuje návrat k přímočarému blackmetalu s melodickými momenty, zaujme frázování zpěvu budující atmosféru i melodické vícehlasy. 
Čtvrtá skladba „Kdosi je u závor, klepání jsem jakés vnímal“ zní jako pocta českým metalovým legendám 80. let a to i tím vysokým zpěvem. Sice tyto kapely neposlouchám, ale hodně mi je to evokuje a kupodivu mně to ani nevadí, naopak, je to příjemná nostalgie. Čistý zpěv jak někde ve viném sklípku popisující technologii výroby piva, k tomu vysoká fistule a podpora mohutnými riffy, to vše tvoří nečekaně silnou kompozici. Při prvním poslechu jsem rozhodně nečekal, že mě natolik zaujme… Následuje další blacková sypačka s thrashujícími riffy, závěrečná skladba je pozvolnější, zvláštně sekaná a to i zpěvem.

***

„Trapista“ je variabilnější a přitom soudržnější než jsem čekal a vokály různých osobností scény povznáší nahrávku o level výš, jsem opravdu zvědav na živé provedení. Blackové sypačky mě celkem baví a docela mě překvapila místy znějící evokace konec 80. let. Sice české kapely té doby prakticky neposlouchám, ale ten pocit je velmi silný. 
Snaha o baladické a epické skladby pro mě zůstává někde na půli cesty, pořád mi přijde, že tomu něco chybí a v českém prostředí to vždy hraničí s trapností. To není problém jenom Pačesse ale i dalších kapel, zde je to případ druhé skladby a i závěr třetí skladby se hymnickým pojetím dostává až k (nechtěně) parodické podobě. Na druhou stranu čtvrtá skladba je na několikátý poslech mnohem zajímavější, až bych řekl, že jde o vrchol alba. A i booklet mi přijde zbytečně patetický, kresbičky jsou až infantilní; použitý font není čitelný – jde o ručně psané texty z archívu kláštera.
Ale nakonec se „Trapista“ poslouchá docela příjemně a už se těším na živé předvedení. 

Hodnocení

Průměrné hodnocení 0 / 5. Vote count: 0

Zatím nehodnoceno.

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.