-
King Diamond – Fatal Portrait
Ke Kingovi jsem se proposlouchával tak 25 let. Jednou za tři roky jsem si pustil Abigail, řekl si, že je to zajímavý, pak jsem si pustil pár dalších alb, což mi nic nedalo a měl jsem na tři roky klid. Až letos dozrál čas, i když jsem se nestal skalním fandou… Debut je možná syrovější než pozdější tvorba, není plně koncepční ale rozhodně stojí za poslech. Asi nejzajímavější je paradoxně instumentálka „Voices from the Past“…
-
Kreator – Extreme Aggression
Aneb trochu té extrémní agrese. Kreator je pro mě typická německá kapela – nevymyslí nic nového, ale to, co dělají, tak dělají s pověstnou německou pečlivostí, nasazením a důsledností… Asi dvacet let jsem je neslyšel, skončil jsem na skvělém RENEWALu a jejich vystoupení na Brutalu mě zklamalo.
-
Helloween – Walls Of Jericho
Jedno z prvních CD, co jsem si kdy koupil bylo Walls Of Jericho. Kupoval jsem to na Malé Americe, cena byla tak 2/3 toho, co chtěli v oficiálních obchodech a ještě jsem byl nadšen, že je tam navíc mini LP a Judas. Natěšeně jsem došel domů, strčil CD do věže a … nic. Okamžitě mi proběhlo hlavou, že to bylo levnější, protože je to fejk a jak to budu reklamovat bez dokladu a pousta peněz…
-
Obituary – Cause of Death
Na několika bečkách se nám dokola točila kazeta, na jedné straně Obituary, na druhé Slayer. A Obituary měli k deathmetalu svojský přístup. Jednak naléhavé a překrývající se vokály a hlavně to tempo, na deathmetal docela pomalé. Tedy, ne že by neuměli rozjet kvapíkovou jízdu, ale je to tam tak umně skryto, že mám občas pocit, že poslouchám nějaký doom 🙂 Osobně nejsem příznivcem Remasters, kde jsou bonusem demo verze, přijde mi to zbytečné… K Obituary…
-
Master’s Hammer – Ritual
Master’s Hammer – Ritual. Co dodat – naprostý kult, geniální atmosféra. Ale nebyla to u mě láska na první poslech, to bych lhal. Takže v době kdy to vyšlo a byly toho plný obchody, tak jsem to nedocenil a nekoupil. A když jsem MH po letech ocenil, tak už se na CD nedali sehnat, zavděk jsem musel vzít 2CD od OSMOSE s divnou grafikou. Nedávno naštěstí vyšla obě dvě první CD jako exlusivní digipack v…
-
Bathory – Blood Fire Death
Po všech těch Helloweenech, Judas Priest a King Diamondech přišel čas na změnu – Bathory jsou pro mnohé synonymem vikingského metalu. Jenže jsem rebel, takže se mi kdysi nejvíc líbilo thrashové REQUIEM. No a o 6 let starší BLOOD FIRE DEATH je taky pecka… Třeba vokál v „The Golden Walls of Heaven“… A celé to zní jako závod, kdo bude první na konci skladby (desky) – prostě rychlost vítězí…
-
SPS – Jsme v hajzlu
SPS patří ke klasikům českého melodického punku. Obal debutového alba z roku 1992 „Jsme v hajzlu“ zdobí posraná a poblitá záchodová mísa, což je zvláště na formátu LP působivé. Hudebně se jedná o melodický ale řízný punk rock začátku 90. let. Vlastně by se dalo mluvit o neopunku a to ještě před tím, než ho masově zpopularizovaly kapely typu Green Day a The Offspring. Texty moc neřeším, pokrývají totiž klasická témata jako jsou vztahy, pivo, ekologie, společnost nebo odpor proti vojně. Ve…
-
Big Boss – Collection of Black Roses
Už v hodnocení Doomy Ballads jsem psal, že je mi Big Bossova sólová tvorba bližší než současné směřování domovských Root. Ovšem to, co předvádí na dvojalbu Collection of Black Roses, to jsem opravdu nečekal. Jedná se o naprostou bombu a konstatováním, že to se prostě musí slyšet a slova jsou zbytečná, by mohl tento text skončit. „Sbírka“ vyšla ve formě dvoj CD, první z nich je rockové s anglickými texty, druhé akustické s texty českými. Samozřejmě nejde o metal ale o skvostné skladby,…
-
Big Boss – Doomy Ballads
Big Boss je neodmyslitelně spojen s českou legendou ROOT, přiznám se ale, že mě více oslovuje jeho sólová tvorba, ať už pod hlavičkou Big Boss Bandu nebo Equirhodontu. Jeho sólová tvorba je totiž docela rozmanitá a přijde mi i upřímnější, protože ROOT je zajetá značka, ale na sólovce může být sám sebou. Doomy Ballads z roku 2008 jsou pro mě překvapivá nahrávka, nemetalová, a ač doomař, tak různé balady a ploužáky nemám moc rád, přesto říkám, že tohle je skvělá…
-
Root – Dema
Brněnský Root je legenda a za třicet let na scéně patří mezi nejznámější české (metalové) kapely. Ovšem i tato slovutná kapela nějak začínala a pohled na její začátky přináší dvoj CD z roku 2003 obsahující čtyři dema a živák, vše z let 1988-89. Jednoduchý booklet obsahuje pár historických fotek a vzpomínky na okolnosti nahrávání jednotlivých dem od Big Bosse a Blackieho. Uvedené dvoj CD si občas poslechnu, ovšem při psaní tohoto textu jsem si poslechl i debut „Zjevení“…
