Nezařazené

Každý mladý muž

Film „Každý mladý muž“ (1965) obsahuje dvě filmové povídky z armádního prostředí, řadí se k české filmové nové vlně a staví tedy na poetice absurdity, nudy a každodenní trapnosti. Tyto prvky však pozdější tvůrci využili mnohem lépe, na druhou stranu má zde člověk možnost vidět několik herců v jejich prvních „štěcích“ a osobně mě zaujaly i záběry vojenského cvičení. 
První povídka „Achilovy paty“ líčí cestu dvou vojáků do Plzeňské nemocnice. Mladého bažanta doprovází zkušený mazák (P.Landovský) a protože se neznají, tak toho moc nenamluví. Mazák rozhodně nespěchá zpátky do kasáren a tak se oba různě poflakují po městě, občas se staví v hospodě, kde Lanďák exne pivo, pak se prochází nebo se sedí na lavičce a koukají na holky – a my koukáme na ně. 

Druhá povídka zachycuje vojenské manévry a tak máme možnost vidět spoustu tehdejší vojenské techniky v akci. Vojáky sledujeme jak během cvičení tak po něm na ubikacích, v kuchyni, vězení atd. Většinu (volného) času jim zabírají prázdné rozhovory převážně o ženských, dojde i na absurdní scény jako je prodej koně plukovníkovi nebo babka s potahem uprostřed výcvikového prostoru. Naděje všech vojáků se upínají k tancovačce v kasárnách, sledujeme přípravy sálu i autobusu, jež má dívky dovést. I přes plakáty (uprostřed lesa) přijede na tancovačku dívka jediná a tak na ni (opět) všichni zírají. Ona si vypije sodovku, vyslechne jednu písničku a odjede… 
Film obsahuje prvky nové vlny, tedy absurditu a trapnost, dlouhé scény ve kterých se nic neděje, prázdné rozhovory pro zabití času atd. Je to prostě zfilmovaná nuda a bylo účelem tvůrců ji takto zachytit, ale přijde mi to až příliš nudné. Určitou zajímavost, danou vojenským prostředím absurdním už z podstaty, filmu nelze upřít, ale pozdější díla Formana nebo Papouška jsou přeci jen dotaženější. 
Objeví se zde pár později známých herců v epizodních rolích (Krampol, Hanzlík), větší prostor dostal P.Landovský. Osobně jsem jeho popularitu ani herectví nikdy nepochopil, jeho bohorovný nadhled mazáka je sice nakažlivý a exovat pivo taky umí, ale když si nasadí sluneční brejle, tak je to světák k zblití. Navíc je jeho plácání v bonusových rozhovorech mimo mísu, plete pátý přes devátý ale pamatovat si detaily po těch letech a pivech od něj ani nemůžeme chtít. Dnes je reklama na film založená na epizodní roli Václava Havla ale toho jsem si ani pořádně nevšiml – má tam tak půlminutový štěk v nemocnici v kratičkém dialogu s Landovským. 
Film provází typická atmosféra šedesátých let ať už v písničkách počínajícího bigbeatu nebo v módě slečen, „chemlonová panenka“ na tancovačce, snímaná v detailech, je až ikonická. Určitou dokumentární hodnotu má vojenská technika i kasárna, (což jsem nikdy v reálu neviděl). Pochybuji sice, že by v kasárnách byl tak uvolněný režim, aby se tam pořádala tancovačka nebo tam mohl vojín (s „haňťovskou“ naivitou) prodávat koně ale budiž. 
Z filmu jsem rozpačitý – novovlná nuda a absurdita je sice zachycena perfektně a vojenské prostředí ji ještě podtrhuje, nicméně je celkový dojem až příliš nudný. Zajímavým kontrastem je pak atmosféra (až nostalgie) šedesátých let. 

Hodnocení

Průměrné hodnocení 0 / 5. Vote count: 0

Zatím nehodnoceno.

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.