Dysangelium už dávno patří mezi stálice naší deathmetalové scény. Zaujmou svojí hudbou, celkem originálními slovními hříčkami i koncertním nasazením. Debut je proti novější tvorbě syrovější a brutálnější, stále však dostatečně melodický a členitý, tím i zajímavý. Pro mě je sympatický i v tom, že jede v Deicide linii – a na rozdíl od Bentona na Brutal Assault Dysangelium dorazili, což pro ně, jakožto pro místní, není až tak složité 🙂 Hodnocení z roku 2015 Dysangelium…