Hudba,  CD,  Právě poslouchám

Dysangelium – Maniachrist

Dysangelium už dávno patří mezi stálice naší deathmetalové scény. Zaujmou svojí hudbou, celkem originálními slovními hříčkami i koncertním nasazením. Debut je proti novější tvorbě syrovější a brutálnější, stále však dostatečně melodický a členitý, tím i zajímavý. Pro mě je sympatický i v tom, že jede v Deicide linii – a na rozdíl od Bentona na Brutal Assault Dysangelium dorazili, což pro ně, jakožto pro místní, není až tak složité 🙂

Hodnocení z roku 2015

Dysangelium jsou relativně novým jménem na české deathmetalové scéně (alespoň pro mě) a jejich debutové CD Maniachrist sklízelo v době vzniku, tedy v roce 2013, velice kladné až nadšené hodnocení. Podle některých šlo o dílo srovnatelné s Orthodox od Krabathoru; osobně takové nadšení nesdílím ale o hodně solidní počin rozhodně jde. CD se dalo koupit (na koncertech) za 100 Kč v balíčku se dvěma CD předchozích kapel protagonistů (Sabathory, Klan).

Po dlouhé době mě zaujal obal CD – v popředí Kristus ve svěrací kazajce, v pozadí sídliště, kde z hrobů vylézají zombie; vnitřní kresby jsou od Hieronymuse – vše je velmi působivé a netradiční.

Osm skladeb na necelých 40 minutách nabízí klasický death metal amerického typu, ani vyloženě technický, ani vyloženě brutální – spíše bych řekl od každého trochu. Kapela se obejde bez příměsi dalších stylů a moderních vlivů, přitom nezní nijak archaicky ale současně. Někomu může připadat (v dnešní době míchání) stylová čistota zastaralá, ale pro mě je příjemné slyšet po delší době čistý a klasický death metal – a přitom nesjíždět jen staré klasiky žánru.

Po intru se rozjíždí první skladba v docela svižném rytmu, dojde na tempové změny i melodické vyhrávky a kromě murmuru se objeví i čistší zpěv – to je vlastně obecná charakteristika celého alba. Druhá skladba „Infection“ obsahuje chytlavé a melodické motivy, následující „Undead“ představuje nářezovější přístup, tempo je vražedné ale zpomalovačky a zasekávačky dodávají na atmosféře i gradaci. Podobně i další skladby střídají brutálnější a melodický death, chytlavé motivy i vygradované momenty. Závěrečná titulní věc má místy až majestátní patos a atmosféru.


Dysangelium nabízí solidní porci death metalu obsahujícího prvky technické, brutální i melodické. Jedná se o současný death metal, kapela přitom ctí kořeny a pravidla žánru. Jsou sice kapely experimentálnější nebo inovativnější, mě se ale čistota stylu líbí. Celkově jde o dobře poslouchatelné dílko, které dokáže strhnout posluchače chytlavým motivem nebo naopak náporovou pasáží.

Series NavigationDysangelium – Mohamord >>

Hodnocení

Průměrné hodnocení 0 / 5. Vote count: 0

Zatím nehodnoceno.

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *