Ytivarg – Wardenclyffe + The Forgotten Past

Ytivarg jsou pohrobci Isacaarum a jejich tvorba se pohybuje v intencích black-grindu tematicky i vizuálně inspirovaného elektrotechnikou. Osobně cítím v jejich tvorbě také dost death metal, někdy se mluví i o ranných Fear Factory, no, hudebně možná, ale něco jako „Martyr“ nelze čekat…

Ytivarg vydali v roce 2017 dvaceti minutové EP Wardenclyffe pojmenované podle věže Nikoly Tesly, její fotka je použita na přebalu; v roce 2020 vydali šesti minutový singl The Forgotten Past. Obě nahrávky jsem si pořídil na CD, protože se kapela jednak na živo prezentovala celkem sympaticky a jednak jsem ji chtěl v této nelehké době podpořit. Různým krátkometrážním záležitostem totiž docela fandím, zvlášť když i celkové zpracování svědčí o propracovanosti, promyšlenosti a koncepčnosti.

Wardenclyffe (2017)

Na CD mě zaujal vizuál a elektrotechnická tematika, což je celkem originální. Líbí se mi světlá stylizace, čistá grafika a to, že je vše celkem sladěné – fotky, grafika i různé texty. Tématika textů je mi blízká a sympatická, texty se hemží anodami, katodami, elektrony, tranzistory, elektrickými obvody a elektronickým bojem…

Album zahajuje intro plné elektrotechnických ruchů a zvuků, po něm se rozjede spíše valivý grind s lehce industriálním podkreslením, resp. náladou. Vokální stránka je dostatečně variabilní, dojde na ječák i growl a stejně variabilní je i hudebni složka, rychlé pasáže střídá zvolnění i rytmické variace a drobné melodické momenty. Zkrátka to není tupá rubanice, ale ani se člověk neztratí v přemíře přechodů a změn.

Některé skladby („Anode Annihilation“) provází nespoutaná energie, která je přechodem do táhlé a melodické části skvěle vygradovaná. (Nejen) v titulní skladbě mají významné místo melodie, zde konkrétně jsou použité výborným způsobem a gradovány jak tempem tak celkovou energií. „Offensive Electronic Warfare“ je i členitá a natlakovaná palba se sekačkami a ječákem, v první vteřině poslední „Bias Distrtion“ se lekám umca rytmu, ale to je asi jenom vtípek…

Nahrávka má grády, energii, nasazení i určitou dávku potřebné grindové chytlavosti, ale naštěstí to není žádný taneční grind, ale hrubozrná (death/grindová) rubanice, dostatečně členitá i melodická. Vokál je dostatečně variabilní a zajímavý, a ano, jsou tam místa, kdy mi připomene Chymuse, ale … co v tomhle stylu taky vymýšlet…

The Forgotten Past (2020)

Třískladbové CD obsahuje jednu novinku a dvě předělávky, po grafické stránce vypadá oproti předchozímu EP obyčejněji.

Novinková skladba je pomalejší a hutnější, zní skoro jako valivý old school death metal s mohutným rytmickým refrénem, resp. jsou tam jak rytmické polohy, tak majestátní, pomalejší deathové a v nich to na mě působí Krabathorovsky. První předělávka je od Ahumado Granujo, což je typičtejší grind, uhánějící, bublající a ječící, s industriálním přechodem mezi dvěma spojenýma skladbama. Závěr nahrávky tvoří minutový „Radio Hit“ od Anal Cunt, což je taky svižná záležitost, ale ani jeden originál neznám.

---

Ytivarg stojí každopádně za poslech, patří k tomu (nej)lepšímu na naší grindové scéně.