XIII. století – Amulet

Na troskách punkových HNF vzniklo gotikrockové XIII. století, jeden kult se tak plynule přeměnil ve druhý. Debut vydala skupina v roce 1992, provázel ho minimalistický booklet s minimem informací, ale hudební náplň stála za to.

Prakticky co skladba, to perla a trefa do černého a to od úvodního „Hororového snu“ až po závěrečnou „Transilvaniu“. Skladby jsou chytlavé, magické, temně přitažlivé, popově jemné i rockově razantní – kytary jsou místy dost syrové, pouze (elektronické?) bicí zní místy divně. Prakticky co skladba, to výrazný riff i melodie, texty jsou místy lehce klišoidní ale celek funguje geniálně a poslech si užívám i po letech. A to i přes určitou zvukovou strohost, aspoň tak na mě deska působí.

Ve své době to byla dost populární deska a některé skladby má XIII. století v repertoáru dodnes – třeba kultovní „Justinu“, možná i „Růže a kříž“ ale tahle skladba mi typově (převážně akustická kytara a zpěv) nesedí. Ještě jedna, dvě skladby ve druhé polovině mi přijdou trošku slabší ale jen proto, že první půlka obsahuje jednu výraznou hitovku za druhou, např. „Tělo na kříži“, „Amulet“, moje oblíbené „Bytosti“ a další. A závěrečná dvojice, „Demoniac“ a „Transilvania“, patří mezi nejlepší skladby na desce – melodické, chytlavé a až geniálně vlezlé.

Když to shrnu – parádní deska, která má zaslouženě kultovní status.