Nezařazené

The Plastic People Of The Universe – X – Půlnoční myš

CD Půlnoční myš dokumentuje poslední období existence kapely před rozpadem v roce 1988 a obsahuje skladby z roku 1985 a dvacetiminutovou scénickou hudbu k Havlově hře Pokoušení. Klasickou sestavu (Mejla – basa, zpěv, Josef Janíček – syntezátor, zpěv, Jiří Kabeš – viola, Jan Brabec – bicí) doplnil Ladislav Leština (flétna) a další hráči na klarinet, trombon a violoncello. Skupina se tak vrátila k bohatému a artistnímu zvuku předchozích období, přitom si ale zachovala jistou rockovou jednoduchost a hitovou chytlavost, takže vznikla jedna z nejzajímavějších nahrávek. Texty opět vybral V.Havel a to z díla E.Bondyho, I.Wernische, Ch.Morgensterna a dalších, včetně čtyřverší K.H.Máchy. 
Titulní Půlnoční myš je charakteristickou skladbou alba, na němž hraje prim bublavá basa a potemnělé melodie, zvukové spektrum rozšiřuje bohaté nástrojové obsazení, různé vyhrávky, sóla a nezvyklé zvuky. Ve skladbě Mladý holky zní zajímavé dechy a skladba má feeling Garáže, kde Mejla působil a která zpopularizovala i skladbu Podvlíkačky, byť v mnohem rockovější a přímočařejší podobě. Původní verze na Půlnoční myši zapadá naprosto organicky mezi ostatní skladby a je tedy vidět, že i ony mají (podobný) hitový potenciál, na druhou stranu působí trochu nedotaženě, což souvisí s postavením plastiků jako nedotknutelné modly bez možnosti kritiky. Vrátí se představuje umělečtější podobu s nařvaně a až agresivně působícím zpěvem resp. deklamací, následující Podél zdi a doleva má až elektronické momenty, zkreslený hlas a melodické refrény a patří mezi zajímavé a povedené skladby. 
Poslední regulérní skladba Zpívá obsahuje deklamované vyprávění a svou monotonností jednak upomíná na 70. léta a jednak tak trochu předjímá závěrečnou dvacetiminutovou hudbu ke hře Pokoušení. Její předehra a outro tvoří jakoby výběr nejzajímavějších melodií plastiků, možná zní něco z pašijí nebo bylo něco naopak použito později u Půlnoci, nevím. Ale ty nádherně posmutnělé a sametové melodie smyčců jsou mi prostě povědomé. Mezi každým obrazem zní jiný úryvek hudby, více či méně navazující, typicky plastikovský ale popravdě řečeno, nijak mě to nezaujalo ale nahráli i zbytečnější věci. 
V jednotlivých skladbách převažuje písňová forma ale umělecký přístup je zřetelně cítit, CD je hodně muzikální a zajímavé. Převažují pomalejší skladby s lehce elektronickou rytmikou a bohatým nástrojovým obsazením, temné melodie jsou chytlavé a mají hitový potenciál.
Celé CD se příjemně poslouchá, je po hudební stránce vyzrálejší, jednotlivé skladby kombinují jak rockovou jednoduchost tak experimentální vyznění. 

Hodnocení

Průměrné hodnocení 0 / 5. Vote count: 0

Zatím nehodnoceno.

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.