Opatství Maria Laach, 1:300 - Papírové modely

Model jsem slepil v roce 2009, v té době kdy jsem s papírovým modelářstvím teprve začínal, takže jsem teprve objevoval různé techniky jako správné podlepování a o retuši jsem moc netušil… A mimochodem jsem s tímto modelem vyhrál nějakou internetovou soutěž pořádanou vydavatelem modelu 🙂

Z produkce Paper Craftu jsem si jen tak na zkoušku objednal vystřihovánku opatství Maria Laach, označenou jako jednoduchou. K volbě modelu mě vedlo zejména estetické hledisko, opatství se mi na obrázku prostě líbilo a do úvahy jsem bral i to, že je model řazen mezi jednoduché. Jde přeci jen o můj první model mimo českou produkci a nebyl jsem se až tak jistý, jak jsou na tom zahraniční tvůrci v porovnání s českými, ani absence českého návodu mi na klidu nepřidala.

Vystřihovánka nepatří k nejnovějším, na což usuzuji z toho, že možnost dodání katalogu uvádí ceny v DM. Balení obsahuje tři volně ložené listy formátu A3, dva archy kartonu na podlepení, pár slov o historii opatství a návod včetně kreseb, vše je popsáno německy a anglicky. Použitý papír je celkem dobrý, možná trochu více savý nebo přilnavý, po usazení se s lepenými spoji obtížněji manipuluje – lepil jsem Herkulesem.

První týden

Na první pohled působí model celkem jednoduše, jeho stavba vypadá jasně a intuitivně. Proto byl můj odhad takový, že bych měl model zvládnout za víkend, ale chtěl jsem si ho trochu užít a tak jsem v prvním týdnu jen studoval návod, podlepoval a nechával proschnout potřebné díly. Přitom jsem si znovu uvědomil, že správné podlepení kartónem tak, aby byl výsledek nezkroucený, není úplně triviální, obzvláště na křivé podkladové desce 🙂 Nejen kvůli tomu se celá záležitost mění na více než týdenní podlepování, vlhčení, sušení a vyřezávání dílů.

Druhý týden

Vlastní lepení je celkem jednoduché a probíhá v pořadí podle čísel dílů, pouze lepení na tupo je pro mě trochu nezvyklé. Díky vnitřním výztuhám je celá stavba celkem robustní a tuhá, podobnou konstrukci bych však čekal u většího modelu. Lepím tempem několik málo dílů denně a někdy kolem dílu 10 zjišťuji jisté nedostatky v návodu, kde nejsou vůbec zmíněny díly 8 a 10a, bez nichž je vlepení střechy 10c a 10d poněkud nelogické. Proto se od tohoto momentu držím spíš čísel dílů a návodových kreseb.

Třetí týden

Po dokončení spodní části opatství následuje kompletace jednotlivých věží a střech.Nelogické momenty v konstrukci nebo v postupu lepení se objevují i nadále, registruji i nějaké ty chybějící chlopně, ale nejde o nic, co by člověka vyloženě zaskočilo. Věže přináší několik drobných detailů, kompletace střechy patří k nejsložitějším pracem a vše by šlo mnohem lépe, kdyby se kartonové plochy lepili co nejpozději to jde.

Model patří opravdu mezi jednoduché a to zejména proto, že neobsahuje prakticky žádné drobné detaily ani nudné nebo rutinní práce jako desítky gotických žeber. K tomu se pouze vzdáleně blíží dvě dvojice zrcadlových věží a drobné ozdoby, kvůli chybám v návodu bych ho ale úplným začátečníkům nedoporučil. Na mě osobně působí konstrukce z vodorovných kartonových ploch poněkud netradičně. Docela by mě zajímalo, proč se mi karton tak moc kroutil – zda je to stářím papíru nebo špatným postupem při podlepování. Původní odhad víkend práce byl ale značně optimistický, i když při celodenním lepení by se to asi zvládnout dalo.

Každopádně je výsledkem práce zajímavě vypadající stavba. Pouze kartonové plochy vypadají při detailním zkoumání trochu rušivě, zvlášť když je, jako já, podlepíte bílým papírem, aby se zabránilo dalšímu kroucení.