Nezařazené

Karel a já

Karel a já je taková protektorátní pohádka o tom, jak se zhýčkaný synek rozhodl pracovat a jak ho to napravilo. 
Rozmazlený hejsek Olda zapíjí svobodu a zaspí vlastní svatbu, jeho nastávající Lucie (H.Vítová) mu proto dá kopačky a Olda se rozhodne vzít si první dívku, kterou potká. Všechny se mu ale vysmějí, nakonec skončí u drožkáře Šourka (J.Plachta) a jeho dcery Boženky. I ta se mu směje, že neumí pracovat a tak se Olda vsadí, že pokud dokáže měsíc pracovat, tak vyhraje koně Karla a Boženku za ženu. Všichni berou sázku jako legraci, ale Olda to myslí vážně a jde pracovat; nejdřív se mu nedaří, protože není zvyklý, ale pak se ho ujme cihlář Tonda (J.Marvan). Celou situaci nese velmi nelibě Boženčin nápadník, kominík Vašek (L.Pešek), a i přes odmítnutí Lucie na Oldu stále čeká, takže vzniká lehce bláznivý milostný čtyřpropletenec. Vše samozřejmě plyne k očekávanému happyendu, napravený Olda získá Lucii a Vašek Boženu. 
Film je takový veselý, mladý a bujarý. Zaujme J.Plachta v jedné ze svých nejlepších rolí, jeho jímavé promluvy s koněm i prostá lidová moudrost stojí za to. Nicméně je spíše vedlejší postavou a film na něm až tak nestojí, hlavní linie spočívá v Oldově napravení. To skvěle komentuje L.Pešek jehož proslovy jsou až ohnivé, ať už žárlivé výstupy s Boženkou nebo když říká, že hejsek si ze srandy pracuje, což je zneuctění a urážka práce i pracujících. Navíc má Olda pořád tak trochu protekci a nebýt Tondovy pomoci, tak to nezvládne, což ho ale poučí o ceně kamarádství. Také J.Marvan je ve své roli skvělý, prostý a bodrý cihlář mu sedí určitě lépe než přísní úředníci. A i již zmíněný L.Pešek předvádí lepší ze svých výkonů a tak nějak mi připadá, že se v pozdější době už neprojevoval tak výrazně, přesvědčivě a originálně. 
Film obsahuje povedené dialogy ve kterých to jiskří a to zvláště mezi jednotlivými dvojicemi, povedené je, když Boženka stírá a paroduje Lucii a na to, že bylo představitelce Boženky teprve šestnáct let, působí dosti dospěle. Objeví se i několik skvělých hlášek, třeba „Od čeho máte ty mozoly?“ „Jak jsem se ve spánku opíral o ruce“, což Oldu sblíží s Tondou, nebo Plachtovo suché posouzení dcery: „On je hodnej kluk a ty seš taky trdlo.“ Vtipný je i úvod, kde se Olda svléká v drožce. 
Ve filmu se objevuje i jistý sociální rozměr, rozdíl mezi postavením postav je jasně znát a je celkem vyhraněný, dočasná spojenectví jsou ryze účelová. Tento rozdíl je oboustranný, každý ví, kde je jeho místo a hájí své pozice, aktivnější je v tomto kominík Vašek a po pravdě řečeno, podobný proletářský podtón bych čekal tak o pět let později. Dále mě zaujalo, když otec vyčítá synovi, že nepracuje a flinká se, ale – nevychoval ho k tomu tak trochu? 
V tomto filmu hercům jejich role vyloženě sedly, je to sice nenáročná ale přitom parádní podívaná.

Originální článek s odkazy na podobné články 

Hodnocení

Průměrné hodnocení 0 / 5. Vote count: 0

Zatím nehodnoceno.

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.