Nezařazené
Hypnos – Halfway to Hell
Situaci kolem Hypnos jsem jednu dobu nesledoval moc pozorně, takže mi vydání tohoto mini CD v roce 2010 uniklo a narazil jsme na něj skoro náhodou až při vydání The Whitecrow.
Na Halfway to Hell se podílel pouze Bruno a bubeník Pegaz. EP má jednoduchý černý digipack bez žádných informací, trochu mě překvapilo jeho nečekaně anti-křesťanské a satanistické vyznění. Brunovy názory v této oblasti samozřejmě znám, pouze mě překvapila explicitní symbolika.
Po hudební stránce jde o docela variabilní (v rámci death metalu) a tím pádem i zajímavou nahrávku.
Úvodní Mesmerized začíná akusticky a pomalu přechází do svižného deathmetalového nářezu na nějž navazuje zvolnění s blackovou náladu a tyhle dvě polohy se zajímavě střídají. Druhá Where The Rooks Fly To Cry je pomalá, hutná a valivá, zahajuje ji a ukončuje krákání vran, což je dnes, s ohledem na The Whitecrow lehce symbolické. Třetí Paranormal Vertigo je thrashující a rifující, jde spíše o pomalý a zatěžkaný thrash/death.
Následuje cover od Dehydrated, což neznám, a opět jde o pomalejší death, byť s nářezovými pasážemi a zasekávačkami. Před poslední skladbou zazní orchestrální mezihra, ty má Brno na každém albu, jenže já nejsem jejich velkým příznivcem, nepřipadají mi ve tvorbě Hypnos funkční. Závěr tvoří Burning Again, později znovu nahraná na Heretic Commando a tato verze není tak vygradovaná.
Halfway to Hell se poslouchá příjemně, ale že by mě nějak nadchlo, to ne. Ale ani nezklamalo, prostě standardní vyzrálý death metal středního tempa, přitom relativně variabilní.