Guy Mann-Dude’s Mannic Distortion
Americký kytarista Guy Mann-Dude přispěl na jednu z nejlepších desek Alice Coopera „Trash“, pak se dal dohromady s Milošem DODO Doležalem a mezitím vydal na přelomu osumdesátých a devadesátých let dvě výborné sólovky.
Druhá z nich „Mannic Distortion“ byla vydána v roce 1992 Popronem v České Republice a při jejím poslechu na mě silně dýchne Metallica druhé poloviny 80. let, tedy ta nejlepší. Podle znalců je na desce i silný vliv Megadeath a Testament ale tyhle dvě kapely moc neznám a neposlouchám, takže nedokáži posoudit.
Guy Mann-Dude sází na albu Mannic Distortion jednu výbornou skladbu za druhou, tu pomalejší, tu svižnější a některé z nich bych si dovedl představit i na albech Metallicy, na čemž má výrazný podíl i barva hlasu. Obal CD působí dnes až směšně ale ono je to celkově ukotveno na přelomu devadesátek, při poslechu alba zažívám silnou nostalgii ale také se bavím, protože Mannic Distortion se poslouchá opravdu výborně…
PS: Guy Mann-Dude’s Mannic Distortion má i jistou sběratelsku hodnotu, na aukru se prodává za zajímavé sumy…
