Ferrari 1512, 1:24
Modely si vybírám také z estetických důvodů a tomuhle Ferrari z roku 1965 prostě nešlo odolat.
Balení vystřihovánky obsahuje tři strany A4 s díly, laserová žebra, desény pneumatik, návod a návodové kresby. Díky rozsahu vypadal na první pohled model celkem jednoduše a tento dojem posílil fakt, že vystřihovánka nabízí rovnou pět variant, takže po slepení zůstane více než jedna strana nepoužitých dílů. Jenže už druhý pohled odhalil, že se model skládá z obrovského množství titěrných dílků a jeho stavba nebude žádná legrace, zvláště, když si člověk vybere tu nejsložitější variantu – což jsem si možná ukrojil příliš velké sousto…
Přípravné práce obsahují podlepování vybraných dílů (pět různých tlouštěk) a barvení rubových stran, jenom tohle mi trvalo více než dvě hodiny.
Vzhledem k počtu náhradních dílů jsem se rozhodl vyzkoušet si jeden plášť nanečisto, tušil jsem, že jeho tvarování nebude triviální. A tak jsem slepil žebra, podle nich vytvaroval pokusný trup a hned napoprvé se mi nepodařilo zkompletovat čumák, totiž vlepit vnitřek 2 do vnějšku 1. Druhý pokus jsem zkoušel naopak, tedy nejdřív sestavit vnitřek a ten oblepit vnějším pláštěm, což bylo sice zdlouhavější, ale úspěšnější – a podle mě to ani jinak nejde nebo jsem nemehlo. Nakonec jsem čumáky slepil čtyři (z pěti) – tři pokusné a jeden finální, střední část mi stačila lepit dvakrát.
Kvůli těmto pokusům nakonec nelepím tu verzi, kterou jsme chtěl, ale jinou, s kratším čumákem.
Po vytvarování draku sestavuji kokpit, tedy řadící páku, volant z několika segmentů, nádrže, nosné a palubní desky, u nichž do poslední chvíle přemýšlím, zde děrovat nebo ne – nakonec ano. Poté dochází k půlroční pauze a až po ní jsem kokpit dokončil – nějak se mi totiž nepodařilo udržet jeho geometrii a tak jsem se dlouho odhodlával k pokračování.
Následují nosiče přední nápravy složené z kotoučů, brzd a vlastního nosiče, dále blok motoru složený z několika desek a kompletů. Jde sice o velmi titěrnou práci, ale hlavně blok motoru mě bavil a snažil jsem se pracovat paralelně, nejen kvůli prosychání. I sestavení motoru je náročné na geometrii a myslím, že tady se mi dařilo o něco lépe. Bohužel někdy v této době jsem vzdal sledování času stráveného stavbou, doteď to bylo cca 1000 minut a zpětně odhaduji, že to byla tak třetina až polovina celkového času.
Na motoru jsem pokračoval dalšími drobnostmi, různými válečky, kolečky a pásky, výfukové komínky mě zrovna moc nebavily a to hlavně proto, že jsem je z rubu natřel temperou a papír se pak špatně roloval. Dokončení bloku motoru předpokládá natažení nití jako kabelů a dlouho jsem přemýšlel, zda do toho vůbec jít, nakonec jsem použil jen jednu niť místo dvou (což bych opravdu nezvládl) – ale výsledek vypadá tak nějak – chudě. Společně s blokem motoru jsem dokončil i přední nápravy, k draku jsem přilepil oba nosiče a propojil je řídící tyčí.
Další na řadě je zadní náprava, kde se mi nepovedly brzdy, ale snad to nebude moc vidět. Jde o podobnou práci jako u motoru, zajímavá výzva je vyřezávání tenkého rámu podlepeného na tloušťku 2 mm. Kompletace zadní nápravy je náročná na prostorovou představivost a u upevnění výfuků si vůbec nejsem jistý, jak vlastně mají být. Po dokončení nápravy spojuji motor s drakem a následuje prostorově náročný kryt motoru.
Poslední práce na modelu patří kolům. Nejdříve vyřezávám disky, což je vzhledem k tloušťce po podlepení docela náročné a výsledek neodpovídá námaze. Jinak je kompletace kol celkem bezproblémová, tedy ve srovnání se zbytkem modelu. Laserový desén je pro mě novinka, pracuji s ním poprvé a nadšen moc nejsem. Použitý karton se špatně ohýbá, vypálený vzorek se odlupuje a plášť je o pár milimetrů delší, navíc mi lesklé boky a matné desény nepřipadají jako ideální kombinace. U zadních kol si nejsem jistý, zda jsem nenalepil disky naopak, nějak mi to nesedí. Úplný závěr představují zrcátka a drobné kryty a je hotovo.
Ferrari 1512 vypadá na první pohled jako nepříliš rozsáhlá vystřihovánka, vždyť má reálně jen dvě strany dílů. Přesto je to model velmi detailní a pracný, jeho stavba mi zabrala více než rok, ale měl jsem obrovské prostoje, velmi hrubý odhad času stráveného stavbou je 40-50 hodin. Některé bloky jako třeba motor nebo zadní náprava mě hodně bavily, jiné už méně a při kompletaci kol jsme se nemohl dočkat konce. A když jsem na Papírovém Brně 2013 viděl, jak se s tímto modelem poprali profíci, měl jsem chuť ten svůj hodit do koše…
Závěrem bych řekl, že model je to propracovaný a dobře navržený, nějaké chyby jsem v něm nenašel, resp. veškeré moje problémy padají jen a jen na moje ruce, na druhou stranu by návodové kresby některých detailů mohly být přehlednější. Ale zkušený modelář, pro které je model určený, si snadno poradí.
Související
Románská rotunda svatého Jiří na hoře Říp, 1:150
Romantická zřícenina, 1:120
