Postřehy

Dobu konzumní vystřídala doba pomíjivá

Naši rodiče žili ve světě rozděleném na dva tábory – socialistický a kapitalistický (když pominu třetí svět). Po pádu socialismu jsme nepřešli ke kapitalismu, protože i on se v té době transformoval a nastala doba konzumní. Této době vládne spotřeba, konzum a reklama. Řekl bych ale, že i dobu konzumní pomalu nahrazuje a mnohde již nahradila doba pomíjívá – zejména na internetu. Nikoho nezajímá minulost, byť stará pět minut, nikoho nezajímá včerejší status nebo týden stará fotka, tedy pokud to zrovna není in. Natož pak loňský mobil nebo tři roky stará televize, o starší věci není nezájem, výrobky zůstávají bez podpory a je potřeba koupit novější model. Tím se kruh uzavírá a spirála konzumu zrychluje. Už to není ani přítomnost co nás zajímá, jen jakési pomíjivé online cosi…

Doteď jsem psal o věcech materiálních potažmo existujících více méně fyzicky. Stejně a možná ještě více jsou pomíjivé i čistě duševní produkty, jako třeba zprávy. Je těžké najít rok staré zprávy – teoreticky je to jednoduché, protože ony někde jsou, ale informací je tolik, že samotné dohledání není triviální. Sice máme google ale ten má své algoritmy spojené s reklamou a vyhledání konkrétní informace často připomíná pověstné hledání jehly v kupce sena – dnes už spíš ve stodole.

Zprávy jsou navíc přebírány, ať už celé nebo po částech, měněny a upravovány, čímž se snadno změní kontext, souvislosti i vyznění. Také relevance nebo důvěryhodnost zdrojů není známa a možná ani nikoho nezajímá, hoaxy jsou vedle seriózních zpráv a investigativní reportáž je nahrazena facebookovým komentářem. Sekundární zdroje jsou vzájemně krásně prolinkovány ale primární zdroje už chybí a prim hrají konspirační teorie. Z přítomnosti se stává mlhavý oblak tweetů a lajků bez reálné hodnoty.

A co to všechno znamená pro přítomnost a budoucnost? Stačí si připomenout pár tezí z Orwellova 1984. Stejně jako v této knize klidně změníme uprostřed projevu spojence za nepřítele a poděkujeme za zvýšení přídělu čokolády na 100 gramů i když ještě včera to bylo 150. To je doba pomíjívá, doba bez paměti, kontextu a souvislostí.

Hodnocení

Průměrné hodnocení 0 / 5. Vote count: 0

Zatím nehodnoceno.

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.