Aero L-39 ZA Albatros, 1:33
Papírový model Aero L-39 ZA Albatros je určen pro zkušené modeláře, přesto si myslím, že některé návodové kresby by se daly řešit líp. Zvlášť, když u dílů chybí jakékoliv rysky na ohyb, takže jsem často nevěděl, kde se má díl ohnout. Vše se lepí na tupo, na to jsem si sice už zvykl u polských modelů, ale v tomto případě je (minimálně pocitově) papír slabší, takže se (mi) to nelepilo dobře. Navíc je lesklý tisk strašně háklivý, je na něm strašně vidět každý ohyb, každé zmáčknutí, každý dotek…
V průběhu stavby jsem žehral na přesnost dílů, nedostatečný návod, resp. nejasné návodovky návod a další věci. Když se ale ohlídnu zpět, tak nejhorší je použitý lesklý papír, se zbytkem se dá při troše snahy poradit, i když se mi to ne vždy povedlo, zvláště kabina je děsivá – moc jsem stříhal. Akorát musí být člověk furt ve střehu, zkrátka to není pohodové lepení…
Stavba mi zabrala cca 60 hodin během půl roku, ale zábava to nebyla.
Trup
Začal jsem podle návodu interiérem kokpitu, hned na začátku jsem narazil na nejasnosti u návodových kreseb. Po částečné kompletaci kokpitu jsem pokračoval trupem od špičky. Do té jsem vložil zátěž, zalil lepidlem a chvíli držel v čistých prstech ale špatně to dopadlo, špička je úplně zapatlaná, lepidlo zřejmě prosáklo. Žebra je potřeba nepatrně upravit, kolem kokpitu je to takové … křehké a náročné na slícování, myslím, že to místy nesedí, prostě z toho nemám moc dobrý pocit. Žebra/obšívka za koncem kabiny mi nenevazují vůbec, je to spíše boj než zábava…
Občas je potřeba řešit to, že jeden z dílů je 11L a druhý 11P, ale který je který, když jsou oba označeny jen jako 11? Nebo kam a jak patří celek X+24+24a? A při lepení zádě se má žebro vyříznout jen na tloušťku čáry, to opravdu nedávám. Odhadnout jsem musel i to, jak se stáčí díl 21, což je obdélník jehož strany se liší o tři milimetry, takže těžko poznat – malá ikonka s ruličkou a šipečkou směru by se hodila. Taky jsem moc nepochopil, jak natvarovat kryty kolem VOP, ale ono se to tam nějak vměstnalo.
Křídla
Žebra křídel jsou o něco větší a pocitově sedí o něco hůře než trup, ale možná jsem kopyto já. Po slepení prvního křídla jsem pár dní sbíral motivaci na druhé, ale díky získaným zkušenostem šlo mnohem snadněji. U podvozkových šachet jsem si myslel, že se v křídle mají vyříznout, naštěstí mi autor vysvětlil, že jsou to dvířka proti nečistotám. Přilepení křídel k trupu šlo celkem snadno, čekal jsem to horší, samozřejmě dodržení stejného vzpětí křídel je trošku náročnější.
Další výzva je centrální část podvozku a křídel ale i to mi celkem pasovalo. Pak nádrže na koncích křídel, křidélka a klapky, už to vypadá jako letadlo a skoro mě to i baví. Pouze u nádrží jsem nepochopil, že se mají zasunout úplně dovnitř a ne lepit povrchově, přitom je to zřejmé. Jedno křídlo mám promáčklé a místy jsou vidět žebra, to se mi teda moc nepovedlo…
Podvozek a dokončení
Podvozek mě bavil, vyztužil jsem ho dráty a použil vteřiňák, podvádím s plastovými koly. Sice je trochu zmatek u číslování dílů 68-70, taky držák má být z dílů 54, 54a a 54b, jenže jsem našel jen 4x 54b, naštěstí je vždy jedna dvojice o cca milimetr kratší, takže jde asi jen o špatné číslování. Následuje interiér kabiny, nejen palubovku (112-114-115) lepím spíše pocitově, protože úplně nevím jak, třeba i výzbroj. Nasazení krytu kabiny mě nebaví a nesedí mi to, protože jsem ji zbytečně zastřihl a podle toho vypadá výsledek. Taky jsem musel odstranit zaměřovač, protože se mi dovnitř nevešel. A cca třetinu bižuterie a detailů vzdávám, prostě na to nemám nervy.
Z dálky a správného úhlu nevypadá papírový model Aero L-39 ZA Albatros úplně špatně ale jsem zklamaný. A to víc mým provedením než modelem jako takovým, i když není úplně přátelský… A na fotkách to vypadá ještě hůř než ve skutečnosti, strašně křivě…
